Jehličnaté stromky

Jedle kavkazská (Abies nordmanndiana)

Původem z Kavkazu a jižního a jihovýchodního pobřeží Černého moře. Má uzavřenou kuželovitou korunu stále sloupovitější se značně zašpičatělým vrcholem. Jehlice má jedle kavkazská husté tmavozelené až sytě zelené, hřebenitě uspořádané, dlouhé až 35 mm.
V regionech Evropy stále více lesnicky kultivována nebo vysazována jako parkový strom.
Pro mnoho lidí je jedle kavkazská symbolem vánoc.

Využití:
Jedle kavkazská je krásná solitera. Pro svůj poměrně hustý pravidelně rostoucí kuželovitý tvar koruny s tmavě zelenými lesklými jehlicemi tvoří vznešený a osobitý celek. Snáší menší vzdušnou vlhkost i sušší půdu.
Jedle kavkazská je velmi žádaná jako vánoční strom pro svoji dekorativnost a schopnost neopadávat.

 

Jedle obrovská (Abies grandis)

Domovem jedle obrovské jsou podhorské pralesy západní části Severní Ameriky. Ve střední a severní Evropě se tento druh v poslední době využívá též lesnicky. Jako okrasný strom jej můžeme často nalézt v parcích a arboretech. Dnes i v menších zahradách. Jehličnan s poměrně stejnoměrnou, kuželovitou, ve stáří s širší korunou.
Jedle obrovská dosahuje v oblasti svého původu 100 m výšky a patří tak mezi nejvyšší jehličnany světa.
Stromy vysazované v Evropě přibližně od poloviny 19. století nedosáhly vesměs padesátimetrové výšky. Jehlice má tento druh jedle dlouhé asi 2-6 cm ve dvou až třech řadách a slabší než u jiných jedlí, středně nebo tmavozelené. Při poškození větví voní silně aromaticky.

 

Jedle Veitchova (Abies veitchii)

Domovem původně jen v jehličnatých lesích subalpínského pásma (ve výškách od 1200 do 2800 m n. m.) ostrova Honšú, Japonsko. Jedle Vietchova má pravidelnou kuželovitou korunu dorůstající až 30 m výšky, borku šedivou až šedohnědou s jemnými vodorovnými proužky. Jehlice jsou 1-2,5 cm dlouhé, asi 2 mm široké dvouřadé, poměrně husté, vesměs dopředu směrující, na vrcholu jakoby uťaté nebo vykrojené, po celé délce stejně široké, na líci tmavě zelené.
Více jí vyhovují oblasti s minerálně bohatými půdami a místa velmi bohatá na srážky, mezi 1 000 a 2 000 mm za rok. Málo známý druh jedle až dosud vysazovaná jen zřídka v sadech a parcích.
U nás pěstovaná jako okrasná dřevina.

 

Abies lasiocarpa arizonica - jedle plstnatoplodá

Původem je z hor na západě USA. Má uzavřenou korunu, pomalu rostoucí. Vhodné použití do skalek, snáší znečištěné ovzduší, nenáročná na půdu (neutrální).
Jehlice jsou stříbrněmodrozelené. Je nádherná jako solitera. Je odolná, nenáročná, má ráda vlhčí stanoviště.
V regionech Evropy stále více vysazována jako parkový strom. U nás častěji pěstovaná dřevina.

Využití:
Jedle plstnatoplodá je krásná solitera s poměrně hustou pravidelně rostoucí kuželovitou korunou s tmavě zelenými lesklými jehlicemi.

 

Jedle Bornmullerova (Abies bornmuelleriana)

Jehlice husté a nerozčísnuté. Poměrně řídká. Původně v pohorských lesích Malé Asie. Jako sadový a okrasný strom je jedle Bornmullerova, bohužel, využívána jen zřídka. Je to podobný druh jedle kavkazské.

 

Jedle ojíněná (Abies concolor var. glauca)

Jedle ojíněná pochází ze Severní Ameriky, je rozšířena od jihozápadní části USA až po severní Mexiko. Má přísně kuželovitý tvar a husté větve, skoro vodorovně postavené a v dolních patrech mírně splývající. Jedle ojíněná je strom s hladkou borkou a takřka stejnobarevnými zelenými, srpovitě vzhůru zakřivenými jehlicemi, které rozemnuty voní aromaticky po citronu. Mezi jedlemi vyniká délkou srpovitě zahnutých jehlic, které dorůstají 4- 6 cm. Jehlice jsou u základního druhu po obou stranách stříbřitě modrozelené. Domovem původně na jihozápadě Severní Ameriky, avšak vysazovaná v mnoha formách v parcích a zahradách.
Jehličnan, tvar kuželovitý, solitéra, snáší znečištěné ovzduší.
U nás je v sadovnictví nejčastěji používanou introdukovanou jedlí s řadou kultivarů, oceňovanou hlavně pro svou vysokou dekorativnost a proto je vysazována v mnoha formách v parcích a zahradách. V dospělosti vyžaduje slunečné stanoviště, dostatečně živnou vlhkou půdu a dostatek volného prostoru. , aby mohly volně růst mohutné větve. Je zimovzdorná, patří mezi nejotužilejší jedle. Jako jedna z mála jedlí se jedle ojíněná hodí i do měst a průmyslových oblastí, dobře odolává exhalacím, na které jsou jiné jedle citlivé.

Využití:
Jedle ojíněná se nejlépe vyjímá jako solitéra ve větších zahradách. Může růst také na okraji skupinky tmavších jehličnanů. Je výbornou kulisou rozmanitým keřům, dominantou za trávníkovými plochami, vyššími trvalkami.
Na vánoční výzdobu používáme rostliny v kontejnerech a stavíme je v chladných prostorách a do zádveří nebo na terasu. Nehodí se do vytopených obytných prostor.

 

Smrk (Pančičův) omorika (Picea omorika)

Vyskytuje se na severních svazích hor bývalé Jugoslávie. Smrk omorika je úzký, až skoro sloupovitý strom stříbrně namodralé až šedozelené barvy. Jehlice 5-20 mm dlouhé, 1-2 mm široké, zploštělé, tupě špičaté, hustě obrůstají větvičku. odolný vůči mrazu, přizpůsobivý k různým půdním podmínkám, méně citlivý na kouřové zplodiny. Vyžaduje slunečné polohy, je nenáročný na druh půdy.
Smrk omorika je v současné době hojně pěstovaný jehličinan vhodný jako solitera nebo v malých skupinkách, v nichž bývá zavětven až k zemi. Bývá velkou ozdobou parků a zahrad.
Vysazuje se do parků, zahrad. Pro svůj vzrůst se hodí i do menších prostor, dobře snáší také městské prostředí.

 

Smrk pichlavý (Picea pungens)

Smrk pichlavý patří mezi nejrozšířenější evropské zahradní a parkové dřeviny. Jeho původním domovem jsou horská údolí vodních toků Skalistých hor Severní Ameriky. Podle regiónu výskytu rozlišujeme Smrk pichlavý Rio Grande, Smrk pichlavý Keybab a Smrk pichlavý Apache.
Jehlice jsou v rozsahu od sytě zelených jehlic, přes stříbrné až namodralé čtverhranné, tuhé, bývají prohnuté a pichlavě špičaté, zelené, modrozelené, stříbřitě šedé, od větviček odstávají.
Smrk pichlavý je odolný vůči mrazu, celkem dobře snáší imisemi znečištěné ovzduší, netrpí okusem zvěře.
Vytváří mnoho okrasných forem s různě zbarvenými jehlicemi; je proto velmi oblíbenou parkovou dřevinou.

Využití:
Pro svůj nápadný a pěkně rostoucí tvar koruny se v dospělosti uplatňuje v zahradní architektuře. Dobře se hodí pro rozvolněnou skupinovou a zvláště solitérní výsadbu. Na půdní podmínky není náročný. Jako okrasná (a v posledních desítiletích skoro módní) dřevina je vysoce ceněn v sadovnictví a krajinářství.
Kombinace smrku pichlavého se světlejšími dřevinami vytváří působivé kontrasty.
Jako vánoční stromek je smrk pichlavý a jeho varieta glauca, lidově též jako smrk stříbrný, pro své zbarvení jehlic, hustší pěkně homolovitě stavěnou korunu, a dále pro schopnost neopadávat a uchovat si velmi dlouho svěží vzhled, velmi žádaný.

 

Borovice černá (Pinus nigra)

Borovice černá (Pinus nigra) patří u nás k nejhojněji pěstovaným cizím dřevinám. Přirozeně se borovice černá vyskytuje na svazích Alp a Balkánu. Borovice černá vytváří temné, zpravidla sytě zelené a široce kuželovité koruny, svazky jehlic jsou dlouhé 8 - 12 cm.
Má rozložitý, i když dosti mělký kořenový systém, který ji pevně zakotvuje v zemi a činí značně odolnou vůči větru. Odolná je také proti mrazu a především proti imisím. Zejména pro svou vysokou toleranci vůči zakouřenému prostředí a mimořádnou dekorativnost je běžně používána k ozeleňování městského a průmyslového prostředí, včetně okolí silnic, dálnic apod.

Využití:
Pro svůj nápadný a pěkně rostoucí tvar koruny se v dospělosti uplatňuje v zahradní architektuře. Dobře se hodí pro rozvolněnou skupinovou a zvláště solitérní výsadbu. Na půdní podmínky není náročná, neboť snáší i písčité a kamenité půdy. Jako okrasná (a v posledních desítiletích skoro módní) dřevina je vysoce ceněna v sadovnictví a krajinářství a uplatnění má také v lesních porostech.
Kombinace borovice černé se světlejšími listnatými dřevinami vytváří působivé kontrasty a vhodně se doplňuje i s ostatními jehličnany.
Jako vánoční stromek je borovice černá velmi žádaná pro svůj dekorativní vzhled a zejména, že vydrží velmi dlouho, a přitom ani v teplých panelových bytech neopadává. Není výjimkou, že vydrží až do Hromnic, nebo i déle.

SEQUANA spol. s r.o.
Náchod - sídlo firmy
Dvořákova 1094
547 01 Náchod

Zobrazit polohu na mapě

Tel.: +420 491 423 177, +420 491 428 302
Fax: +420 491 423 177
Mobil: +420 777 292 940, +420 608 976 956
e-mail: sequana@iol.cz
web: www.sequana.cz